Už to nemyslím, ale nelíbí se mi to méně
"Byl jsem ženatý s Martinem 11 let a máme tři děti, před dvěma lety mě podváděl s jedním z jeho bývalých chlapců, inkarnací, která byla těžká doba, kdy jsme měli problémy s komunikací." Martin měl profesionální problémy a myslím, že při pohledu zpět jsem nevěděl, jak ho podporovat, jak očekával, našel útočiště v náručí této ženy.
Když jsem se to dozvěděl, oba jsem je nenáviděl. Velice jsem plakala, cítila jsem se rozbitá. Rozhodl jsem se vrátit, abych zachránil naši rodinu, ale srdce tam nebylo, už jsem mu nedůvěřoval a ztratil svou prestiž v mých očích. Při každém nesouhlasu jsem ho nechal zaplatit za tuto nevěru. I přes mé rozhodnutí zůstat s ním jsem byl smutný, tolik jsem ho nesnášel.
Pak se voda dostala pod mosty. Martin se mi snažil ukázat svou něhu a lásku, kterou nikdy předtím neudělal. Přemýšlela jsem pro sebe a rozhodla jsem se mu opravdu odpustit. Jednoho večera jsme šli na večeři, a po dlouhé a krásné diskusi s ním jsem mohl opravdu formulovat milost a dát mu veškerou důvěru. Také jsem se omluvil, že jsem ho nechal na pokoji, když byl v bolesti.
Toto odpuštění nás oba osvobodilo. Dnes miluji svého manžela i přes jeho slabiny. Miluju ho jinak: už ho nemyslím, ale nemám ho rád.
Jeho nevěra mě však tolik zranila, že si nejsem jistý, jestli se budu dopustit recidivy. "
Armelle, 37 let
